Tak nevím. Mám takový dojem, že těch ptáků je letos nějak méně. Tedy s výjimkou vrabců. Není to tak dávno, kdy ornitologové štkali, že vrabci jsou téměř na vymření. A vskutku se v minulých letech zdálo, že tomu tak opravdu je. Příroda je ovšem mocná čarodějka. Letošní zimu a jaro snad neexistuje jiný pták, než vrabec.
Tedy abych zase nepřeháněl. Třeba kosů není také zrovna málo. Ti ale alespoň krásně zpívají. Jinak je to opravdu bída. Loni nám na zahradě poletovali sýkorky obou nejběžnějších druhů, rehci domácí se zde pomalu navzájem prali, i jejich brácha zvaný rehek zahradní se někdy objevil. Čas od času zavítal zvonek zelený, strakapoud, dokonce i stehlík v létě zasedl na suchém bodláku – myslel jsem, že někomu ulétl papoušek, jak byl nádherně zbarvený.
Letos vrabec, vrabec a vrabec. I tu moji budku pro koňadry zabrali, ludry. Jen ta chuděra modřinka tu se svým partnerem přežívá a snaží se v druhém sýkorníku vysedět potomky. Rehky jsem viděl párkrát, ale že by projevili snahu obsadit některou z mých dvou budek, které jsem jim po loňském zájmu vybudoval, to ani náhodou. Sýkory koňadry zcela zmizely, přitom v zimě jich ty bylo mraky.
Mám takovou teorii, že ti vrabci ostatní ptáky prostě vytlačili. Něco, jako když převládne invazní druh. Možná by se měl povolit řízený odstřel :). Ne, to opravdu ne, ale kdyby jich půlka ubyla, nic moc by se nestalo. Neboť jak se říká – čeho je moc, toho je příliš.
Vyrazil jsem onehdy na malou vycházku, že si alespoň nějakého opeřence vyfotím, když už na té zahradě je to slabší. No, ptactvo bylo, ne že ne. Ovšem něco vyfotit už byl docela problém. Jsou ty potvory dost plaché a s mojí výbavou není jednoduché se k nim přiblížit na použitelnou vzdálenost. Abych vrážel desetitisíce do spešl teleobjektivu, tak to se mi fakt nechce, tolik mě to zase nebere. Pár úlovků se přeci jen povedlo, takže zde jsou.
Komentáře