V neděli (4.5.) dopoledne se se v budce modřinek objevila první mláďata. Kdy přesně se začala klubat nevím, bohužel to líhnutí vyšlo akorát na dobu, kdy jsem nebyl doma. Já už nikam moc necestuji, a jako na potvoru jsem musel zrovna odjet na sraz spolužáků ZDŠ. Tím pádem jsem to sledoval jen sporadicky na mobilu. Nejprve jsem pozoroval tři kousky, ale nebyl jsem si jist – ono se to někdy blbě počítá. Mladí jsou všichni růžoví, různě do sebe zamotaní, takže nejlepší je sečíst zbylá vejce a to se mi nakonec podařilo. Nu a odpoledne tam již byly vejce jen čtyři, takže momentálně (pondělí ráno 5.5.) je to půl na půl. Žádné pukání skořápek jsem nezachytil v přímém přenosu, ale třeba se to povede u toho zbytku.
Rodiče je krmí – i taťka, o kterém jsem si myslel, že ho něco sežralo, neb se delší dobu neukázal, najednou lítá s housenkami jako divý. Asi nechtěl být u porodu 🙂 – je ovšem otázkou, co vlastně u ptáků považovat za porod – zda snůšku, nebo klubání z vajíček?
Mamina je poctivě zahřívá, dnes ráno byla docela kosa, tak se musí snažit. Velké housenky jim rodiče ve skvělé spolupráci trhají na kousky, a pak nějak podělí ty věčně hladové krky. Jak se v tom vyznají vůbec nechápu, já bych se nedivil, kdyby se na nějakého méně aktivního potomka občas nedostalo. Snad v tom nějaký systém mají, aby nám nakonec někdo nepošel hlady. Taky jsem zjistil, že mi o víkendu zase vypadl na Youtube ten stream – už jsem to nahodil a opravil odkazy na funkční. Je tedy možno sledovat rodinku online.
I kosice na terase sedí nějak více na hnízdě a méně trajdá. Je dost možné, že už má snůšku komplet a teď tam “topí”, aby ve vejcích probudila život. Kamera do hnízda nevidí, odpoledne se pokusím vyfotit mobilem obsah. Budu taky muset prostříhat ten břečťan, nějak se rozjel a za chvilku by tam nebylo vidět vůbec.
U té kosice mám trochu obavy z naší kuny Jarmilky. Určitě by pro ni kosí vejce, případně i ta kosice byly příjemným vylepšením jídelníčku. Nevím, jak se té potvory zbavit – myslím samozřejmě nějakým humánním způsobem. Pořídil jsem sice odchytovou past, ale ta ludra si jí vůbec nevšímá. Dokonce si tuhle přivedla i nějakého nápadníka – mám docela obavy, aby nám tu taky nezaložila rodinku. Doufejme, že si to s potomky ještě rozmyslí a hlavně, že kosí hnízdo unikne její pozornosti – vyšplhat po tom břečťanu by pro ni byla hračka.
Nu a na závěr naší exkurze do živočišné říše – vrabci. Monitoruji tu budku, co zabrali koňadrám, ale už pár dní se tam nikdo neobjevil. Zřejmě si nakonec řekli, že to zase takové terno není, a přestěhovali se někam do křoví – a tak to má být. Počkám ještě tak týden, a jestli tam bude stále mrtvo, půjde budka dolů na vyčištění, dezinfekci a umístění někam dál, aby se ty sýkorky neprali o své teritorium.
Komentáře